Úžasná
Zeměplocha – 1. díl
Originální
název: The Colour of magic
Překlad: Jan
Kantůrek
Nakladatelství:
Talpress
Rok vydání: 1993
Počet stran: 290
Barva kouzel je
prvním dílem epické (a nekonečné) série o Úžasné Zeměploše. V tomto díle
se setkáváme s nesourodou dvojicí hlavních postav – Mrakoplaš je
nepoctivý, lakomý a hlavně naprosto neschopný, nedostudovaný čaroděj, který se
stává průvodcem zvědavého, naivního Dvoukvítka, historicky prvního cestovatele
po Zeměploše. Dvoukvítka při cestách doprovází svérázné Zavadlo, které, zdá se,
má vlastní hlavu a hlavně vlastních sto nožiček. Už teď je Vám jistě jasné, že
se tato výprava dostane do nejednoho maléru.
Série o Úžasné Zeměploše
mi byla neustále doporučována ze všech stran mými přáteli. Sama vlastně vůbec
nechápu, proč jsem s jejím čtením tak dlouho otálela. Mám ráda fantasy a
tohle navíc ještě slibovalo spoustu humoru, no, jsem ráda, že jsem se do téhle
epické ságy konečně zakousla.
Barva kouzel je
něco naprosto jiného, než co jsem doposud měla tu možnost číst. Je to jízda.
Jde o bláznivou směsici humorných postav, situací a dialogů. Celou knihu jsem zhltla
jako malinu, doslova jsem tou knihou proletěla. Příběh sám vlastně není až tak
podstatný, ale líbilo se mi, že nejde o klasické heroické putování za splněním
konkrétního cíle, ne – Mrakoplaš, Dvoukvítek a Zavazadlo se v podstatě bezcílně
potulují tou nejzvláštnější krajinou, jakou si lze představit. Po cestě je ale
potká tolik dobrodružství, ze kterých se v mnoha případech vykroutí tak,
tak, že se rozhodně nebudete nudit.
Postavy mi
přirostly k srdci úplně hned. Jsou tak rozdílné, originální, vtipné…Mají
tolik skutečných lidských vlastností, a přesto se do toho fantasy světa
nesmírně hodí. Rovněž celé prostředí Zeměplochy je nadmíru propracované,
zároveň ale Pratchett čtenáře nenudí sáhodlouhými popisy krajiny, toho, co je
možné a co není a celkově takovým tím balastem, který bývá součástí většiny
úvodů do epických fantasy sérií.
Úplně nejlepší
na celé knize je zkrátka ale Pratchettův styl, jeho humor, jeho imaginace. Nad
všemi těmito věcmi lze jen vzdychat obdivem a říkat si, sakra, proč já tohle
nikdy nedokážu. Skvělou práci odvedl rozhodně i Pratchettův dvorní překladatel
Jan Kantůrek, který s autorem osobně komunikoval a umně převedl vtipné
situace a hlášky do češtiny. Přikládám několik ukázek:
"Dvoukvítek
byl turista, první v dějinách Zeměplochy. Slovo "turista" Mrakoplaš
považoval za ekvivalent slova "idiot"."
"Vytáhl
meč a plynulou tercií trolla bezchybně minul"
"Tou
druhou věcí, která, jak tvrdil, byla skutečnou příčinou jeho porážky, bylo to,
že si čaroděj při boji zakrýval volnou rukou oči."
Celkově jsem
tedy z prvního dílu Zeměplochy nadšená a to i přesto, že mě většina lidí
od čtení „popořadě“ odrazovala. Všichni říkali, že ty další díly jsou ještě
lepší. Pravdou zůstává, že zrovna tuhle sérii není nezbytně nutné číst
chronologicky, já si to ale prostě neumím představit a navíc byl tento díl podle
mého prostě famózní. Barvu kouzel jsem nakonec ohodnotila 4/5, ale to jen
proto, že si tu jednu hvězdičku šetřím do zásoby na ty „ještě lepší“. Pokud
jste se tedy do Zeměplochy ještě nepustili, rozhodně to urychleně napravte,
vzhledem k počtu dílů (mám pocit kolem čtyřicítky), Vám to na nějakou dobu
vystačí.
Jestli jste se
už k této sérii dostali, moc mě zajímá, jaký je Váš nejoblíbenější díl a
postavy? Předem díky za všechny komentáře a užívejte počínajících prázdnin a
dovolených. J